Stavíte-li z cihel, je založení první řady zdiva jedním z nejdůležitějších kroků. A nevyplatí se ho podceňovat, protože nepřesně založené zdivo se snadno může ve dvou metrech stát velkým problémem. Ani systémové řešení Porotherm, které nabízí jak klasické cihly, tak speciální soklové, koncové i rohové cihly, není samo o sobě zárukou úspěchu. Protože první řada chce své.
Pokud si nejste jisti sami sebou, a je jedno, stavíte-li svépomocí nebo jste stavební firma, rozhodně doporučujeme využít Wienerberger expertní službu Pomoc při založení zdiva, která zahrnuje kompletní založení obvodového a středového nosného zdiva, profesionální poradenství a celkové proškolení správného zdění.
Proč šňůrka nestačí
První krok je pečlivé zaměření základové desky a nalezení jejího nejvyššího bodu a vyrovnání nerovností zakládací maltou. Což vypadá jednoduše. Ale oblíbené metodě starých mistrů zedníků, která je ovšem na stavbách při zakládání zdiva stále k vidění, se raději vyhněte. Wienerberger specialista na zakládání zdiva Petr Halbrštát doporučuje sofistikovanější postup a dobře ví, proč: „Když natáhnete šňůrku a pojedete jednu cihlu vedle druhé na maltu, takzvaně do šňůrky, nikdy to nesrovnáte tak, jak je potřeba. Dnešní broušené cihly jsou velmi přesné, brousí se na dvě, tři desetiny milimetru a zdí se na milimetrovou spáru, a to na tenkovrstvou zdicí maltu nebo speciální PU pěnu. Výškově už nic nenaženete. Dříve se zdilo na klasickou maltu, kde by měla být ložná spára průměrně dvanáct milimetrů. Když jsem o centimetry utekl, měl jsem na každé řadě možnost to srovnat, ale na milimetrové vrstvě tu možnost nemám. Když to neudělám pořádně od začátku, budu mít už možná v polovině patra problém.“
Problém nerovnosti není jen problém estetický, jak by se mohlo zdát. To si připomeňte, pokud byste se slovy „Čert vem rovinu“ nad ním chtěli jen tak mávnout rukou. Konstrukce totiž nese tíhu celé stavby, a musí ji přenášet po celém obvodu rovnoměrně, celou plochou, každou jednotlivou cihlou. Cokoliv jiného se může projevit nežádoucím tlakem a pnutím, a možná i narušenou statikou zdiva.
V hlavní roli detaily
Nerovnosti máme za sebou, čekají nás rohy. Ty jsou totiž specifickým kusem stavby a ovlivňují její vlastnosti víc, než si můžete myslet. Rohová vazba je pro každou šířku cihly jiná, vyrábějí se dokonce speciální tvarovky pro rohovou vazbu. Důležitá je proto, že správně navržený dům, správná cihla a správně provedená rohová vazba zaručí, že máte dům jako skládačku a u oken i dveří byste měli skončit koncovou cihlou. Převazba prostě vychází z rohů. „Roh může vypadat jako detail, ale pokud ho neuděláte pořádně, poznáte to poměrně zřetelně na tepelně-technických a hlavně statických parametrech stavby,“ upozorňuje Petr Halbrštát na další specifičnost.
Ta ovšem není poslední. Důležitá je také zakládací malta. Jistěže vypadá pro laika stejně jako každá jiná, ale má mnohem větší pevnost – Wienerberger deklaruje 10 MPa, což je hodnota, která je odpovídající i pro bytový dům. Úplně čerstvou novinkou je pak tepelněizolační zakládací malta. A proč nelze použít na založení první řady běžnou maltu? „Vždycky při zakládání vyrovnám nerovnosti a pak si nejprve všechno namaltuju, tedy celý obvod a vnitřní nosné stěny. To obvykle zabere tak dvě hodiny a zakládací malta má tu dobrou vlastnost, že s tím časem počítá, za ty dvě hodiny přesně zavadne a když pokládám cihly, tak už je tak tuhá, aby se nepropadala, cihlu pěkně nesla, ale zároveň mě ještě nechá případné nerovnosti dorovnat poklepem gumovou paličkou. Což s běžnou maltou leckdy nedocílíte,“ vysvětluje tajemství první řady Petr Halbrštát.
A pak ještě soklovky. Zase detail, chtělo by se říct. „A zase důležitý,“ upozorňuje Petr: „Soklovky jsou užší, například pro čtyřiačtyřicítku cihlu o čtrnáct centimetrů, konzolují se deset centimetrů ven a čtyři centimetry dovnitř. Přechody mezi konstrukcemi jsou totiž důležité a úzká soklovka dovolí pořádně odizolovat přechod mezi konstrukcemi, přetáhnout tepelnou izolaci základové desky až přes první řádek zdiva, ochránit spáru pod prvním řádkem, začisti hydroizolaci zpětným spojem. To je správný postup. Když ho nedodržíte, mapám, olupování malby a plísním se patrně nevyhnete. Chlad přes základovou desku dojde až k prvním řádkům zdiva a začne kondenzovat.“ Petrovy rady se vyplatí brát vážně, protože tento problém patří na stavbách svépomocí mezi nejčastější. A přitom může stavbu za miliony doslova znehodnotit.
zdroj: https://www.casopisstavebnictvi.cz/